neděle 1. října 2017

NY - den druhý

Po dnešku už mě nebolí jen nohy, ale také zadek...
Navzdory předpovědi počasí jsme se totiž rozhodli půjčit si hotelová kola.

Náš hotel je v podstatě na pobřeží Hudson river a právě podél toho pobřeží a kolem celého Manhattanu se vine stezka pro cyklisty. Chtěli jsme se po ní pohodlně přiblížit k Central parku.
Kluci v hotelu měli chvilku problém najít ten správný klíč k tomu správnému zámku, ale dobrá věc se podařila, jak jinak než s úsměvem a my vyrazili.
Míra si pořád myslí, že je tu všechno kousek, ale než jsme došlapali na jiho-západní kraj Central parku, ujeli jsme 7 kilometrů.
Musím teda říct, že krom té cyklostezky na nábřeží, moc prostoru pro cyklisty v NY není. Po cestě tam to bylo ještě docela fajn, ale po cestě zpět to byl ulicemi vážně adrenalin. Kolem páté v ulicích byly kvanta aut, popojížděly anebo stály všude. I v pruzích pro cyklisty, když náhodou v nějaké ulici byly. Městem na kole jezdilo jen úplné minimum lidí a my-já šla raději pěšky po chodníku.


V Central parku se na kole také nejezdí... Krom dálnice která vede krajem kolem dokola.
Po ní se dá jet docela pohodlně, má 4 pruhy, 2 pro cyklisty a 2 pro běžce, jsou na ní semafory... jen z ní není vůbec nic vidět. My se jí rozhodli objet.
Park je ohromný, kolem dokola jsme našlapali 8 kilometrů. Vždycky jsme u kraje dálnice zaparkovali a pustili se pěšky na průzkum 'do vnitrozemí'.
Byla sobota a docela pěkné počasí, v parku to žilo. Lidé se tu scházeli nejen odpočívat. Narazili jsme tu na všechno možné - děti trénující fotbal, šermířky cvičící výpady, dospěláky hrající všechny možné sporty včetně petanque... Krásné bylo vystoupení studentů zpěvu, kteří prostě v parku utvořili těleso a zazpívali si pod vedením svého učitele.
Newyorčani jsou fantastičtí. Neřeší hlouposti. Stáli jsme nad Cherry hill fountain a sledovali, jak se nezdráhají do čehokoliv zapojit. Tancovali malí, velcí, tlustí, tencí... Všem dohromady bylo úplně fuk jestli to umí anebo ne. Prostě se chtěli bavit. Bylo osvěžující sledovat to nadšení. Musí být radost pro ně chystat zábavu :)
Central park měl také své kouzlo, i když byl plný pravidel, lidé se tu krásně uvolňovali a i my...


Cestou zpět jsme procházeli 5thAv. Moc turistů, velká snobárna... Mirek fotil značkové obchody, prý pro kolegyně v práci, tak vehementně, že jsem měla řidítko jeho kola píchnuté ve svých žebrech ;)
Mě moc potěšil 'stánek', ktrerý si na stolku rozbalila paní na chodníku vedle obchodu Versace a prodávala 'vše za 5$'. Měla jsem velkou chuť si něco koupit, abych mohla říct, že jsem nakupovala na 5thAv. :D
A dalším pěkným momentem v turistickém 'pekle' byla církevní svatba, které jsme náhodou byli svědky v katedrále sv.Patrika. Naštěstí na 5thAv. zase tolik turistů do kostela nevleze.


Večeři jsme si dali tentokrát v hotelu a poseděli dokud jsme-já nezačala usínat.
Byl to fajn den a mé první kafe v životě...
A teď už začíná den třetí, poslední.
Mirek jde běhat a já jdu do sprchy, je 5 ráno.
Mějte pěkný den.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Budeme moc rádi, když se ozvete. Děkujeme :)